šlupka z pomeranče

27. června 2010 v 11:53 | ma.str
letíme vesmíre jako dvě komety
jen naše prsty se před dobrou rozpletly
a chlad nás drží v sobě samých
svou vlastní vášní opařených
hledáme nesmysly ve smyslech smyslnosti
abysem si dokázali, že naše slabosti
sou jenom asteroidy, co přeletí
nikdo se ničeho nebojí
každej přece už dávno ví
že čemu se řiká láska
je v podstatě odpolední poblouznění
láska už dávno není
co drží nás s někým jiným je svědomí
který věří tomu že střídat není nejlepší
málokdo z nás proti době zakřičí
a ten co se snaží končí v raketě
směrem ke hvězdám
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama