Srpen 2011

no..

28. srpna 2011 v 20:48 | ma.str
(nějak takhle vypadá poslední dobou to jediný, co sem i daří dělat)

smutná barmanka
mi ukázala

jak se mračit
chtěl jsem ji naučit se smát
ale
nešlo to
smrad z duše
a mraky - výkřiky
prosily moje nohy aby šly
bály se
středy
v pondělí dostalo se času
vzdechů
z rozvrzaných plechů
do korun a náručí
netopírů
banditů
co svou volnosti využili k potřebám svobody
letu
v rozkvětu
je zahrada
pod trikem
co nosíš ve dnech smutku
večírky na vzpomínku zabitého času
bez hlasu
ve středu

nalhal sem si sám sebe

18. srpna 2011 v 0:02 | ma.str
jaký je asi usínat a vědět
že je všechno hotovo
že už není vůbec nikoho
komu bych musel připomínát
že jsem tu?
Jaký je asi usínat a vědět
že nebude dalšího posranýho
zašedlýho rána
plnýho otravnejch slunečních paprsků?
jak moc bolí,
první rozloučení?
stejně na to není dost síly
všechnu sem obětoval tomu, abych si sám sobě mohl nalhat kdo sem
co umim, co vim, co bych mohl.
pěkně sem si nalhal
sám sebe

výkvět

16. srpna 2011 v 18:41 | ma.str
v půů