Únor 2015

metafyzická (TROLOL)

25. února 2015 v 20:51 | ma.str
(jo jako to sem našel v kapse nějakou básničku z 14. listopadu 1831 a tak sem ji sem přepsal. Jakože ten papír už byl na nic, tak nevim, jestli to je vůbec správnej opis, takže to berte s rezervou od Pegouta.)


Zakládám si svý vlastní statky,
a kreslim bilboardy pro vlastní zdi
obrysy bezpráví, zmačkaný do mý kapsy
a kousky z úžasů všedních dní.
Oslavy momentů, uchvácení děním
pro drobný vzpomínky, na úkor zapomnění...
Blouznění v okouzlení, pod křídly vůle věků
kde čas se zastaví a slunce síly dává,
pod jasem hvězdných polí.
Jen v hlavě mojí mi vánek čechrá vlasy,
upadne, upadne v utrpení,
kdo stále čeká spásy.
Nedělím více nedělí
dny věčnosti jen samé,
nedělí dění v okolí
na vzácné
druhé špatné.

Nejlepší Možná Doba Dobra!

25. února 2015 v 10:26 | ma.str
Vyprázdněný slova vysvětlujou Svět
ale ouha, něco tam chybí...
Kam zmizela touha rozvíjet vlastní "self",
kam chtění svobody, prožitý žití?
Na síti zarytí pohledy do
věšteckejch koulí informačních serverů,
do nekriticky příjmanejch odrazů frustrací moderátů,
a jejich zaměstnavatelů, dinosaurů totality, který díky vlastní
evoluci zmutovali do Bohů zapáchající žumpy a v masce z ptačího peří
snaží se kázat o nemožnostech vykročení ze součanýcho vymezení svobodnýho
přežívání s tak trochu perverzní touhou k přepisování vlastní minulosti, Úřadem pro kontrolu
limity svobody.
(nepřipomíná Vám to něčí knížku? Takový to devatenáctsetosm, jasný, je to proti komáčům, ale co bylo vlastně zlé? Komáči sami o sobě nebo způsob, kterým naplňovali jim přidělené funkce? - https://www.youtube.com/watch?v=dLUHlVLyRxA )

Tak zase zpátky, ve stylu stočenýho hada
k vlastnímu ocasu, kde nevidím, přes svoje vlastní záda,
kolik jen uniká možných mi pohledů...
Do detailů naplňuju představy o strávníkovi informací
k snídani jeden strach, radost z radosti mekáčů za zkolonizování Afriky,
navečer vyblejt cejel ten nepochopitelnej sajrajt na svoje nejbližší -
výměnou, za jejich uznání,
že je to netěší?
Burani!....
(vážně si myslíš, že to někdo cení?)

Ó jak si sečtelý v oblasti "hot news",
Ó jak ty rozumíš mantře economy boost,
Ó jak nám pasují ty naše čísla,
Ou, nějak nezrcadlí, jak žije anarchista,
jak policista, a možná že ani ty sám nevíš,
kam v tom hroznym balastu v-prachy-víry vykopat
díru pro vlastní kříž, protože parcely na Golgotě
nějak stouply na ceně a tak se proroci lidu
zasebevražďujou ve svejch jedna-jedničkách
a nebo venku
v tom mraze na ulici
- můžou si za to sami, jak všichni bezdomovci
naši se snažili a já mam banku
tak proč by nemohli oni?
Chci rovný šance na smrt vyhladověním!

(VPV = 70% (+/- 35%); Meziroční růst 0,2%; předpokládaný stav pro rok 2050 - 100%.)

Nějakym podivně zvrácenym product placementem
se dostaly prašulky do roviny surrealistickýho prožitku,
do každodeních snů o štěstí a spokojenosti každýho jednoho,
do každodeních myšlenky o sobě.
Co jsem já bez peněz, co ony beze mně?
Každej jeden je jenom opora národní ekonomiky
státní církve zotročující rolníky i když
národ je mrtev
zmrde
zbyly finance
a víra v ně je skoro nepřekročitelný dogma
hurá
hurá
hurá
už přišla
ta nová doba,
Nejlepší Možná Doba Dobra.

(...nejlepší možný je vždy pouze to, co si jako nejlepší možný dovolíš připustit. Kdybyste náhodou někdo dočetli (někdo ještě čte, lol) až sem, tak bych byl velice rád, abyste se zamysleli není-li přeci jenom nějaká životní oblast, ve které jste nespokojeni. Připuštěním si, že i v této oblasti není současný stav nejlepší možný se totiž (to mam ze zkušenosti) otevírá prostor pro jiné, dle mého názoru více svobodné, uvažování nad tím, jak onen stav vylepšit. Označením něčeho za nejlepší možné je poiuze upevňována víra v to, co je za nejlepší možné označeno... )

tvrdý Í

23. února 2015 v 8:47 | ma.str
Když už tomu skoro nikdo nevěřil
tak v takovou chvíli to přišlo.
Dokonce i ta další vlna lidí, protentokrát
s nálepkou tvrdý Ý, teda ypsilon (no nezní to řecky, považte),
začala vystrkovat svoje prostředníky
lapený ve vězení asociálních sítí a,
tomuhle vážně neuvěříte, prej chtěj taky nějakou revoluci!
No není to k smíchu, dyť přeci,
dostali naši zemičku, kterou sme tak pracně zbavili
viditelný totality a utvořili v ní neviditelnou
totalitu svobody,
obdarovali sme je vším, co si jen dokážeš představit
že si kdy koupíš.
A voni co? Voni nechtěj!
Voni se snažej vysrat na naše skvělý sny o tom,
jak by vlastně měl vypadat život.
Celej den proseděj někde jinde, než na pivu
a pak si stěžujou, že jim to nestačí.
Že prej, no to je prdel tyvole, má hodnotu i nesežratelný,
nealkoholický pivo má smysl a drogy sou pro ně najednou dobrý.
Tak doprčic, jednou sme si to takhle odhlasovali, vy ste děti, takže
budete KURVA DRŽET HUBU A KROK JINAK UVIDÍTE!
Mother robí brachy
father robí prachy
brother robí prachy
achy, achych, ach
musim makat.

Babička nedávno prohodila
že zprávy už sou jak za Komára.
(jo, to je ta doba, kdy byla totalita, teď je svoboda,
takže nějaký zprávy sou přeci putna,
HURÁ, už aby byl den vítězství pravdy a lásky, vlastně ne, pravdoláskaři sou komouši....
tak vítězství lidskosti, to zní taky jako socácy...
vítězství svobody nad...

prostě vítězství nad minulostí!)
Marná sláva, filosofický elity si totiž vypalujou mozky
kvůli pocitu zatracenosti a ambiciozní při-sráči Barbiše
(bezpáteřní obluda, napůl barbar, napůl Amiš*)
zatim obsazujou "důležitý" místa.
Prej chcem dál stát,
olol
a prej že stejně
kokot
svobodu firma nad zájmy jedince
a do státní pokladny ledviny každýho jednoho,
kdyby náhodou.
Vždyť máme svobodnou volbu televizního kanálu,
svobodu vybrat si jeden z těch plastovejch fake životů...
To je tak super!!!
Je to tak kapitalistický, jenom zespoda.
Když zasvítíš na zadní stranu
zrcadla, tak se taky neleskne ne?
Napíšu si o tom básně dvě
tohle byla první
teďka druhá jde
-
Kec, kec, kec
kec
život lapen v síti,
názorově v píči,
svoboda ty ničí
kdo v nesvobodě žijí!
Obani v řiti,
národ se zpátky řítí,
a pro děti je návod k žití
-
Zapálení,
vyhoření,
usmíření
otročení.
-
Vůbec ne!
Toxikomanie to je,
debile!
Zavřem tě!
Nemůžeš dýchat to,
co se ti chce
jednou je určenej "svobodnej život"
tak se ho drž!
VŠECHNO ostatní je totiž mimo
jak totality, kuš
kuš, kuš,
kush!


(* není to rasistický, je to kvůli rýmu, mam rýmu...)

Spasitel

23. února 2015 v 0:22 | ma.str
(...stále hledáte svého Hrdinu, Děti?)

Znám jednoho, co jmenuje se Johnny.
Ten typ člověka kterýho nepochopíš,
ale on tě uplně surově vojebe o všechno špatný
co si kdy v sobě nosil a vodejde s tim
někam do prdele prohrabovat popelnice.

Možná si jenom tak řiká, Johnny
onehdá si prej řikal jinak, něco jako
Ješčí Ž nebo Bů(hmisna)dd(cígo)há
tak nějak myslim, že to bylo
vlastně na to sere pes.

Stejnej pes taky sere na to, že málokdo,
vlastně skoro nikdo, co si budem povídat,
nemá ten jeho talent. Tenhle Johnny
má totiž v hlavě mapu největší žumpy Světa
kam se dobrovolně vydal snad jenom proto
aby cestou posbírá všechny možný anti-apoštoly,
nažral se jejich posranejch hříchů a debility -
protože na takový cestě, to jednomu vyhládne
- a pak vstoupil zpátky tam, odkud přišel.
Zpátky sám k sobě, k otci (kdo by to kurva chtěl)
k synu (no to mu ještě chybí) a duchu svatýmu
kterej ho, namísto apoštolů (povedená banda)
jako jedinej alespoň trochu při životě drží.

Na návštěvě u Čechova...

15. února 2015 v 22:33 | ma.str
...v sadu.

Jó, když jsem šťasten,
vylezu na višeň,
a jak sem nad věcí
tak vyndám sopel -
z té velké výšky všem,
z toho, jak šťasten jsem,
trefím ten sopel na prdel!

To jsem pak šťasten...
Do višní zavěšen
soplový sniper
medailí ověnčen,
konečně nad věcí,
bez soplů,
spokojen,
na višni sedící.

Epilogy(, nebo

14. února 2015 v 22:10 | ma.str
(teda spíš zbytky z hradce (velký h jasný, teda nasrat). Nebo aspoň z tý doby... nebo někde okolo. Plus mínus 15 dejme tomu. Originály sou blbě čitelný, papír se rozpadá.... tak aby se mi neztratily)
I.
Pořád se tříštím?
Můžeme přeci jen na chvíli
zapomenout, co jsme neprožili,
proleťet se sadem nemluvňat
a nebude-li to vůbec krásné...
Nechám tě zase zachumlat
do nachového oblaku
přízně,
těch ostatních.

II.
Bezdrahou cestou shnilé duše,
dalším dnem zbarveným krví nevinných
dvě oči, ke kterým kluše
přidaná houska s hořčicí!
Málo je všeho co dokáže
ukojit hlad
po štěstí,
záblesky po světě,
odlesky zašlé slávy,
ze zvyku, závislosti
svou plnou bezbraností
sám sebe dávím.

III.
5 Hodin
Barman:"Dvojitě?"
krásná chvíle...
S mozkem na plotě
jsem se
vzbudil.

IV.
Obličej lapen za zrcadlem,
jak o nich mluvil pan Pravda,
ty poslední jsi na něm ještě stála
a polibkem ven
polib mne,
jen mne, mne jen!
Kam chci, kamkoli chci?
Ale pak, jsi to ještě
vůbec ty...
Jsi určitě od nich
svůj čas zapsanej na lesklý hladině
uhlazený, je pro svět lidí.

V.
Na koncert spodem
dovezeš nákup domů?
Máš vlastní chutě,
já figuru
co nechce spát.
Víš, jak žít
jsi dospělejší
než moje já
a trocha
drog,
a trocha
lásky,
pod mými
spocenými vlásky...

Přineseš nákup domů?
Ukážeš rodičům,
že nezbylo moc rumu
....
A není napiču!
ÚSTA HROMŮ

Eš-ina

12. února 2015 v 12:12 | ma.str
Zarytě hledím do očí Šílenství
a temno obepíná okolní svět.
Zahleděň do očí, do očí Šílenství,
do brány z říše útrap a snů,
když není rozumu, kdo Pravdu posvětí?

Jen samo šílení! Bez boha zásahu
okouzlí iluze žité tísně,
přidá jim významů, přidá jim důvod
bych přimknul se k ní, jak něžně.....

Toužebně zahleděn do očí Šílenství
s perverzní zálibou v sobě sama,
pokojně upadám do blaha její přízně
je sice cíl, cesta, ale co nekonečna?
Dá se k ním dobrat ve svém nitru?