Epilogy(, nebo

14. února 2015 v 22:10 | ma.str
(teda spíš zbytky z hradce (velký h jasný, teda nasrat). Nebo aspoň z tý doby... nebo někde okolo. Plus mínus 15 dejme tomu. Originály sou blbě čitelný, papír se rozpadá.... tak aby se mi neztratily)
I.
Pořád se tříštím?
Můžeme přeci jen na chvíli
zapomenout, co jsme neprožili,
proleťet se sadem nemluvňat
a nebude-li to vůbec krásné...
Nechám tě zase zachumlat
do nachového oblaku
přízně,
těch ostatních.

II.
Bezdrahou cestou shnilé duše,
dalším dnem zbarveným krví nevinných
dvě oči, ke kterým kluše
přidaná houska s hořčicí!
Málo je všeho co dokáže
ukojit hlad
po štěstí,
záblesky po světě,
odlesky zašlé slávy,
ze zvyku, závislosti
svou plnou bezbraností
sám sebe dávím.

III.
5 Hodin
Barman:"Dvojitě?"
krásná chvíle...
S mozkem na plotě
jsem se
vzbudil.

IV.
Obličej lapen za zrcadlem,
jak o nich mluvil pan Pravda,
ty poslední jsi na něm ještě stála
a polibkem ven
polib mne,
jen mne, mne jen!
Kam chci, kamkoli chci?
Ale pak, jsi to ještě
vůbec ty...
Jsi určitě od nich
svůj čas zapsanej na lesklý hladině
uhlazený, je pro svět lidí.

V.
Na koncert spodem
dovezeš nákup domů?
Máš vlastní chutě,
já figuru
co nechce spát.
Víš, jak žít
jsi dospělejší
než moje já
a trocha
drog,
a trocha
lásky,
pod mými
spocenými vlásky...

Přineseš nákup domů?
Ukážeš rodičům,
že nezbylo moc rumu
....
A není napiču!
ÚSTA HROMŮ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama